Anglický plnokrevník
12. 7. 2007
ng
V Británii mají dostihy dlouhou tradici již od počátku 17 století, kdy soutěže získaly královskou podporu. Již před vznikem anglického plnokrevníka existovali jezdečtí koně a tato zvířata ovlivnila vývoje plemene anglického plnokrevníka. První jezdečtí koně byli pravděpodobně kříženci španělské, neapolské a berberské krve s přispěním plemene Irisch Hobby (předchůdce plemene Connomara) a různých původních plemen ponyů. Utváření těla anglického plnokrevníka je přičítáno především vlivu tří východních koní. První z nich je Byerley Turk, který byl chycen Turkům během bitvy a používal jej kapitán Byerley jako svého jezdeckého koně během válek krále Williama v Irsku. Pak byl hřebec penziován v hřebčíně v hrabství Durham v roce 1690. Je pravděpodobné, že Byerley Turk, o kterém se často říká, že to byl arab, byl ve skutečnosti turkmenský kůň, pravděpodobně achaltekinec. Zplodil koně jménom Jig, který pak měl syna Heroda, narozeného 1758, který pak zase sám zplodil impozantní linii dostihových koní, kteří vyhráli ve více než 1 000 soutěžích. Druhým významným zakládajícím hřebcem byl Darley Arabian, který byl dovezen z Aleppa v roce 1704 na počátku vlády královny Anny a byl zodpovědný za počátek nové éry plemenitby koní. Hřebec byl v hřebčíně ve východním Yorkshiru a byl to pravděpodobně ten nejvlivnější ze zakládajících hřebců. Páření tohoto hřebce s klisnou Betty Leedes, který byla sama potomkem koně Devondes Arabian, mělo za následek porod koně Devonshire Flying Childers, což byl nejrychlejší dostihový kůň té doby. Stejná klisna pak porodila Bleeding of Barlett's Childers, který zplodil Aquirta, jenž pak zase zplodil Marskeho, který byl otcem slavného Eclipse. Tento hřebec byl pravděpodobně nejslavnějším dostihovým koněm všech dob a na dostihové dráze byl neporazitelný. Třetí zakládající hřebec byl Godolphin Barb, který byl do Anglie dovezen pravděpodobně z Maroka v roce 1728 a do roku 1730 se používal jako prubíř v hřebčíně Cambridgeshire lorda Godolphina. Hřebec jménem Hobgoblin byl určen k tomu, aby zapustil klisnu Roxanu, ale k ničemu se neměl, a tak bylo dovoleno hřebci Godolhinovi, aby se s ní spářil namísto Hobgoblina. Klisna pak v roce 1731 porodila hříbe Cadeho, hned za Flying Childersem. Hřebec Cade pak zplodil hřebečka Matchema, který se narodil v roce 1748 a měl významný vliv na vývoj plemene. Tak se vyvinuly první tři pokrevní linie prostřednictvím Heroda, Eclipse a Matchema. Čtvrtá významná linie vznikla prostřednictvím hřebce Highflyera, který byl synem Heroda. Existivali samozřejmě i další vlivní hřebci, kteří působili v rámci plemene, např. Unknown Arabian, Helmsley Turk, Lister Turk a Darcy's Chestnut. Po roce 1770 se již další arabská krev do plemene anglického plnokrevníka nepřilévala. V roce 1773 se stal James Weatherby zodpovědným za vedení knihy soutěží Jockey Clubu, který byl založen v roce 1750 a do dnešní doby je řídícím orgánem koňských dostihů v Anglii. V roce 1791 pak byla Weatherbym publikována kniha An Introduction to a General Stud Book. Weatherbyové se stali a stále jsou oficiálními zástupci Jockey Clubu. První díl této knihy byl publikován v roce 1808 opět panem Weatherbym a periodicky se publikuje dodnes. Plnokrevník je kterýkoli kůň, jehož rodokmen byl publikován v plemenné knize.
Anglický plnokrevník

Popis:
- Vynikající utváření těla s jemně modelovanou hlavou nasazenou na elegantním a do oblouku ohnutém krku.
- Lopatky by měli být šikmé.
- Kohoutek je výrazný a hřbet krátký a pevný.
- Záď svalnatá s končetinami bez rousů a nízko nasazenými hlezny.
- srst má často hedvábný lesk, je hladká.
- Kterákoliv barva s různými odznaky.
- Průměrná výška: 155 - 167 cm mohou mít i více.
Využití:
- Nejvíce se dnes používá k dostihům.
- jsou to všestranná a přizpůsobivá zvířata, která lze využít ve všech disciplínách ježdění.
- Jsou nesmírně populární v soutěžích military, stejně jako v parkurovém skákání a na přehlídkách.
- mohou mít obtížnou povahu, rychle reagují a často je reakce na podněty z vnějšku nepřiměřená - z tohoto důvodu na nich nejlépe jezdí zkušení a znalí jezdci.
autor : Petra Eowyn